|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
|
|
|
Změny v obsahu gliadinových frakcí bílkovin u dvou genotypů ozimé pšenice s rozdílnou délkou vegetační doby v reakci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.
Janíčková, Vlasta ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace CO2 (700 mol·mol-1) na obsah proteinů gliadinové frakce pšenice ozimé (Triticum aestivum) rané odrůdy Avenue a pozdní odrůdy Tobac. Pro separaci gliadinových proteinů byla použita metoda A-PAGE a následná kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv genotypu na gliadinovou frakci lepkových proteinů. Vlivem zvýšené koncentrace CO2 došlo ke snížení obsahu gliadinových frakcí odrůdy Avenue, naopak obsah gliadinových frakcí odrůdy Tobac při zvýšené koncentraci CO2 vzrostl. Působením zvýšené koncentrace CO2 byl u odrůdy Avenue zaznamenán výrazný rozdíl celkového obsahu gliadinových frakcí a frakce 1,2-gliadinů. U odrůdy Tobac byl zjištěn výrazný rozdíl pouze u gliadinové frakce 1,2.
|
|
|
Optimalizace termínu setí ozimé pšenice
Petříček, Rudolf
Bakalářská práce se zabývá optimalizací termínu setí ozimé pšenice v zemědělském podniku Agrodružstvo Blížkovice. V práci jsou uvedeny základní informace o pěstování ozimé pšenice a jejích požadavcích na teplotu, půdu, zařazení v osevním postupu, a je popsána agrotechnika při zakládání porostů. Praktická část se zabývá porovnáním reálného termínu setí s termínem stanoveným programem pro výpočet optimálního termínu zakládání porostů ozimé pšenice na pozemcích podle převládajících hodnot bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Toto porovnání bylo provedeno ve třech letech (2018, 2019 a 2020), na plochách 1472-1864 ha. Byly ověřeny termíny ukončení vegetace ozimé pšenice a základní termíny setí pro čtyři růstové fáze (BBCH 27, 25. 23, 14) před nástupem zimy, které jsou součástí výpočtových algoritmů použitého programu. Bylo zjištěno, že růstové fáze BBCH 25 před nástupem zimy, která je obvykle doporučována jako vhodná strategie pro optimalizaci pěstební technologie pšenice, lze v daných podmínkách dosáhnout při setí ve třetí dekádě září. Setí uvedených ploch ozimé pšenice bylo rozloženo do šesti týdnů s počátkem v první dekádě září a ukončením ve druhé dekádě října. Plošné výkony setí byly ovlivněny průběhem počasí v jednotlivých letech, předplodinami ozimé pěnice a dostupností mechanizačních prostředků.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na stabilitu struktury půdy
Káňa, Dominik
V bakalářské práci jsou s využitím analýzy variance vyhodnoceny výsledky vybraných variant dlouhodobých maloparcelních polních pokusů s jarním ječmenem a ozimou pšenicí v Žabčicích (kukuřičná výrobní oblast) a v Ivanovicích na Hané (řepařská výrobní oblast) v letech 2018-2021 z hlediska stability půdních agregátů (SAS), výnosu zrna, nákladovosti a ekonomické efektivnosti. V monokultuře jarního ječmene pěstované od roku 1970 v Žabčicích byla hodnocena sklizeň a zaorání slámy v kombinaci se zvyšujícími se dávkami dusíku v síranu amonném. Varianty se zaoranou slámou dosahovaly v průměru o 0,51 t/ha vyšší výnos ve srovnání s variantami se slámou sklizenou. Se zvyšující se dávkou dusíku se zvyšovaly hodnoty SAS u sklizené slámy skokem a u zaorané slámy postupně. U obou způsobů využití slámy byly ekonomicky nejefektivnější varianty s dávkou 60 kg/ha N u sladovnické a 30 kg/ha N u krmné jakosti zrna. V Žabčicích a Ivanovicích na Hané bylo hodnoceno přímé setí, kypření a orba při zakládání porostů ozimé pšenice po vojtěšce a jarního ječmene po cukrovce. Uvedené způsoby zpracování půdy se projevovaly v různé míře odlišně na obou lokalitách. V Žabčicích byl dosažen srovnatelný nebo vysoký výnos zrna u obou plodin přímým setím. V Ivanovicích na Hané dosahovaly výnosy zrna srovnatelných hodnot u všech variant, kromě průkazně vyššího výnosu přímého setí jarního ječmene po cukrovce. Vyšší hodnoty SAS byly zjištěny u všech hodnocených variant v Žabčicích. Při pěstování ozimé pšenice po vojtěšce byly rozdíly mezi variantami zpracování půdy malé. Při pěstování jarního ječmene po cukrovce hodnoty SAS narůstaly s intenzitou zpracování půdy na obou lokalitách. Jako ekonomicky nejefektivnější bylo vyhodnoceno přímé setí obou plodin a na obou lokalitách. Z dosažených výsledků nelze usuzovat na přímý vztah mezi stabilitou půdních agregátů a výnosem zrna. I když je SAS považována za důležitý ukazatel kvality a úrodnosti půdy, měla by být vždy hodnocena ve vztahu k ostatním vlastnostem půdy a prováděnému způsobu hospodaření. Dopady procesů ovlivněných pěstebními opatřeními na SAS je proto třeba posuzovat komplexně s přihlédnutím ke všem dostupným informacím.
|
|
|
Vyhodnocení efektivnosti aplikace dusíku v minerálních hnojivech při pěstování ozimé pšenice
Ovchinnikova, Tatiana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení efektivnosti aplikace dusíku v minerálních hnojivech při pěstování ozimé pšenice. Byly zpracovány výsledky mezinárodní soutěže pěstebních technologií této plodiny prováděné v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. v letech 2014–2018. Celkem bylo v maloparcelních polních pokusech porovnáváno 279 variant pěstebních technologií (2014-46, 2015-51, 2016-56, 2017-64, 2018-62). Pro vyhodnocení byly zvoleny ukazatele celková dávka dusíku (kg/ha), výnos zrna (t/ha) a obsah bílkovin v zrnu (%). Výnosy zrna byly značně ovlivněny průběhem počasí v jednotlivých letech. Ve všech letech se se snižující se celkovou dávkou dusíku postupně zvyšovala variabilita výnosu zrna. Významný nárůst variability výnosu byl pozorován u celkových dávek dusíku nižších než 140-150 kg/ha N. Přesto byly u některých variant pěstebních technologií s nízkými dávkami dusíku dosaženy výnosy zrna srovnatelné s variantami s celkovou dávkou dusíku vyšší o 50–60 kg/ha N. Tyto ekonomicky příznivé výsledky byly dosaženy optimalizaci všech pěstitelských opatření v rámci pěstební technologie v souladu s vlastnostmi pěstované odrůdy a průběhem počasí. Snížení spotřeby dusíku o 50 kg/ha snižuje riziko kontaminace prostředí nitráty a zároveň představuje úsporu 2 714 Kč/ha při průměrné ceně dusíku 54,3 Kč/kg v běžně používaných minerálních hnojivech v roce 2022. Změna dávek dusíku ovlivňovala zároveň s výnosem i obsah bílkovin v zrnu. Ve všech letech byl zjištěn negativní vztah mezi výnosem a obsahem bílkovin v zrnu. Při zvýšení výnosu zrna o jednu tunu se obsah bílkovin v zrnu snižoval o 0,12 – 0,35 %, v průměru o 0,24 %.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení odrůd ozimé pšenice z hlediska nákladů potřebných na jejich ochranu pesticidy
Ovchinnikova, Tatiana
Bakalářská práce je zaměřena na porovnáním vybraných odrůd ozimé pšenice z hlediska efektivnosti jejich nákladovosti na ošetření pesticidy v podmínkách České republiky. Porovnáváno bylo 13 odrůd ze Seznamu doporučených odrůd v letech 2015-2019. Data pro výpočet byla poskytnuta Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ). Vyhodnocení bylo zaměřeno především na porovnání výnosové schopnosti odrůd na neošetřené a ošetřené variantě zkoušení v maloparcelních polních pokusech a přírůstku příspěvku na úhradu (přírůstek PÚ = rozdíl přírůstku tržeb a přírůstku variabilních nákladů) jako odezvy na intenzifikaci na ošetřené variantě. Nejvyšší přírůstek PÚ byl zjištěn u odrůd Elly a Bohemia, které vykazovaly nižší odolnost k chorobám, proto dobře reagovaly na intenzifikaci vyššími dávkami pesticidů a dusíkatých hnojiv. Naopak výnosné odrůdy s vyšší odolností proti chorobám (Gordian a Dagmar) nevykazovaly zvýšené přírůstky PÚ na ošetřené variantě, nicméně dosahovaly nadprůměrných tržeb (Kč/ha) ve všech zkušebních oblastech. Odrůdy tohoto typu mohou být využívány při tzv. ekologické intenzifikaci umožňující udržení vysoké úrovně produkce i zisku při snížené spotřebě agrochemikálií.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu vybraných fyziologicky aktivních látek na výnos zrna a jeho strukturu u modelové odrůdy ozimé pšenice
MACHOVÁ, Klára
Hlavním tématem této bakalářské práce je hodnocení vlivu vybraných fyziologicky aktivních látek na výnos zrna a jeho strukturu u modelové odrůdy ozimé pšenice. Pro účely práce byl v září 2016 založen polní maloparcelkový pokus na pokusné stanici Lukavec. Pro pokus byly zvoleny fyziologicky aktivní látky se složkami charakteru huminových látek. Pokusné varianty obsahovaly, samostatně i v kombinacích, komerční přípravek ENERGEN FULHUM PLUS a fyziologicky aktivní látku Lignofen. Použita byla odrůda pšenice ozimé Pannonia. Hodnocen byl vliv těchto aplikací na výnos zrna a tvorbu výnosových prvků, kterými jsou: počet klasů na plošnou jednotku, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Dále byly hodnoceny kvalitativní parametry zrna, kterými jsou: obsah dusíkatých látek, Zelenyho test, pádové číslo, obsah lepku, Gluten index a objemová hmotnost.
|
host ::
RSS.